Co si sbalit na hory v létě i na zimu: seznam věcí, s nimiž dosáhnete vrcholu
Pavel Fukar 
Odhalte tajemství židovského města. Tipy na netradiční procházku starou Prahou
Iva Petřinová
18. 6. 2020
Že kdesi v historickém centru Prahy žilo v minulosti židovské obyvatelstvo, tuší mnozí s nás. Co o něm ale víme a jak tuto neveselou kapitolu našich dějin předat dětem, aniž bychom u nich vyvolaly noční děsy? Vypravte se na vycházku bývalým židovským ghettem a vyprávějte dětem staré pověsti, kterými je židovská Praha opředena. Je jich mnoho, jsou půvabné, ale také velmi květnaté. Doporučuji nastudovat zejména tu o golemovi a rabbi Löwovi (bude se hodit).
Jak vznikl golem a kdo ho najde první
Trasu je nejvhodnější začít na náměstíčku Franze Kafky, kam se snadno dostanete buď metrem (stanice Staroměstská), nebo tramvají (náměstí Jana Palacha). Dětem můžete povědět o tom, že v dávných dobách do českých zemí dorazil houf židovských obyvatel, kteří byli vyhnáni ze své země a usadili se také v Praze. Protože ale vypadali trochu jinak, jedli jiná jídla, ctili jiné svátky, a dokonce počítali letopočet úplně jinak než ostatní Pražané, žili ve čtvrti oddělené od ostatních hradbami.
Procházku bývalým židovským městem začněte na náměstí Franze Kafky.
Bohatí měšťané z okolí Staroměstského náměstí vedle sebe Židy neviděli rádi, protože byli velmi dobrými obchodníky a díky své podnikavosti a obratnosti rychle bohatli. A tak na ně staroměstští čas od času zaútočili, obviňovali Židy z nejrůznějších zločinů a nejednou je i vyhnali z Prahy pryč. Když zase jednou hrozilo židovskému obyvatelstvu nebezpečí, tak moudrý rabbi Löw viděl, že vlastní silou příkoří na svém lidu odvrátit nedokáže, a rozhodl se vytvořit tvora, který by mu pomohl chránit Židy proti nepřátelům.
A právě toho se vypravíme hledat. Vydáme se Maiselovou ulicí a pozorně se díváme pod nohy. Nebude to dlouho trvat a golemovu podobiznu spatříte přímo v dlažbě před restaurací se stejnojmenným názvem.
Slevomatí tip: Kdyby vás cestou přepadl hlad, zastavte se pro něco dobrého do ruky. Do mapy níže jsme vám vyznačili tyto dva podniky, kde vám připraví jídlo s sebou.
Ukázat další restaurace po cestě
Židovská synagoga s expozicí Židovského muzea
A těsně za ní už se objevuje budova Maiselovy synagogy – tedy židovského kostela. Sami vidíte, že vypadá trochu jinak, než jsme zvyklí u kostelů, do kterých chodíváme my. Najdete nějaké rozdíly? Určitě na každé synagoze uvidíte znak šesticípé hvězdy a desek desatera přikázání, také se do ní obvykle schází po schodech dolů. Když vchází kluci do kostela křesťanského, sundávají si čepici, ale v synagoze je to přesně naopak – muži si berou čapku zvanou jarmulka nebo kipa. A taky si představte, že se v synagoze modlí muži a ženy odděleně, muži v hlavním sále a ženy se jen dívají okénky z galerie.
V Maiselově synagoze se stejně jako ve většině ostatních nachází expozice Židovského muzea.
A jak to vypadá uvnitř? Nečekejte žádnou výzdobu, obrazy, sošky ani buclaté andělíčky; místo toho se na východní stěně nachází svitek Tóry – tedy posvátného písma, ze kterého rabín (židovský kněz) předčítá při bohoslužbě, a také zde plane věčné světlo na sedmiramenném svícnu – jednom z typických židovských symbolů.
Proč se ulice i synagoga nazývá Maiselova? No, protože ji nechal postavit Mordechaj Maisel, který podle pověsti k velkému bohatství přišel, ale nezpyšněl. Naopak peníze použil na stavbu této a ještě další synagogy, kterou uvidíme později, zřídil lázeň pro ženy, chudobinec, sirotčinec a špitál, nechal vydláždit blátivé uličky, a dokonce prý mnoha chudým nevěstám obstaral věno. Dnes se v synagoze stejně jako ve většině ostatních nachází expozice Židovského muzea, pro malé děti ale jeho návštěva příliš vhodná není.
Dům rabína Löwa a kameny zmizelých
Golem se v synagoze ale taky nenachází, proto pokračujeme dál, odbočíme vlevo do ulice Široká a na chvilku zastavíme před domem, na němž se nachází pamětní deska a znak lvíčka – poznávací znamení toho, že právě tady žil uznávaný rabbi Löw. Jeho zásluhy jsou veliké a my ho známe jen jako tvůrce bájného golema!
Golema stvořil rabbi Löw, aby ochránil židovské obyvatele před útoky Pražanů.
O tom, že by bývalo židovské obyvatelstvo potřebovalo nějakého silného ochránce i v dobách nedávno minulých, svědčí malé mosazné dlaždičky zasazené do chodníku, které nesou jména těch, kteří v době 2. světové války museli opustit své zdejší domovy a zpět z koncentračních táborů se již nevrátili. Říká se jim „kameny zmizelých“ a jsou to zkrátka takové malé pomníčky, po kterých se nešlape.
Slevomatí tip: Chtěli byste víc tipů na rodinné procházky po Praze? Iva Petřinová, autorka tohoto článku a pražská průvodkyně, vydala knihu „Hravý průvodce Prahou: Vycházky, na které se děti budou těšit“. Najdete v ní spoustu krásných vycházek a zajímavých příběhů z dávné minulosti.
Smutný Guinessův rekord
Podobně truchlivý osud připomíná protější Pinkasova synagoga, jež se zapsala i do Guinessovy knihy rekordů, bohužel ale velmi smutným písmem. Na jejích zdech se totiž nachází nejdelší náhrobní nápis na světě – 77 297 jmen Židů, kteří zahynuli během 2. světové války.
K synagoze přiléhá ještě starobylý hřbitov, do něhož můžeme nahlédnout nenápadným okénkem v hradební zdi z ulice 17. listopadu. A co uvidíte? Zvětralé náhrobní kameny s navršenými kamínky jakoby poházené jeden vedle druhého tiše mlčí o těch, kteří tu dříve žili. Protože se hřbitov neměl kam rozšiřovat, byli mrtví z nedostatku místa ukládáni nad sebou – a to až ve 12 vrstvách!
Hřbitov obejdeme tak, že odbočíme vpravo do ulice U Starého židovského hřbitova, kde si povšimneme synagogy Klausovy (nemá nic společného se Santa Clausem ani žádným jiným Klausem), jen zde dříve stávaly tři stavby (klausy) – synagoga, rituální lázeň a talmudická škola. Za jejím vznikem stojí nám již známý Mordechaj Maisel a dnes se v ní nachází expozice s předměty dokumentující běžný život, ale i svátky, zvyky a tradice Židů.
Místo, kde se ukrýval golem
Ale to už máme na dohled místo z nejtajuplnějších, Staronovou synagogu. Ano, je to ta, na jejíž půdě by měl být ukrytý golem. Aspoň tak to vypráví pověst; jednoho pátečního večera odešel rabín do synagogy zahájit svátek šábes a zapomněl golemovi vyjmout šém. Golem začal být neklidný, až se rozzuřil natolik, že ničil všechno, co mu přišlo pod ruku. A tak rabbi Löw z obavy o bezpečnost židovské čtvrti golema prý vzal, odvedl na půdu Staronové synagogy, vyňal šém a pozpátku odříkal formulkou, kterou dříve stvořil. Golem se rozpadl na prach, a tak už ho nikdy nikdo neviděl. Tedy pár nadšenců se ho najít pokusilo, ale na půdě nenašli víc než prach a špínu. Ještě jeden zádrhel má tahle pověst, na půdu lze vylézt pouze po nebezpečném „žebříku“ a rabín musel být tedy pořádný silák, aby tam golema vůbec dopravil.
Staronová synagoga, místo, kde byl údajně golem zničen.
Tip: Chcete dětem dopřát i trochu toho hraní? Vezměte je na dětské hřiště v Masné ulici.
Popojdete-li o kousek dál a zvednete hlavu, uvidíte ještě bývalou židovskou radnici i s hodinami, jejichž ručičky jdou pozpátku. To proto, že hebrejština, stejně jako většina východních jazyků, se čte zprava doleva. Toto by mohl být konec naší vycházky i povídání, nejste-li však ještě úplně vyčerpáni, jděte kousek Pařížskou třídou, která na přelomu 19. a 20. století nahradila křivolaké uličky ghetta, a přejděte do ulice Široká, až dojdete k půvabné stavbě Španělské synagogy. Při pohledu na ni, je jasné, kde brali architekti inspiraci pro svou práci. Dnes je v ní umístěno pokračování expozice o novodobých dějinách Židů v Čechách a na Moravě.
Dobré vědět: Návštěva objektů patřících Židovskému muzeu není vhodná pro menší děti. Se staršími dětmi můžete navštívit interiér Staronové synagogy, která stále slouží svému účelu.
A jsme na konci výpravy. Teď už je jen na vás, jestli vyrazíte domů, nebo třeba pro něco dobrého k snědku.
Ukázat restaurace, kde vám zabalí jídlo s sebou
Co ještě vidět v Praze?
Jak se vám článek líbil?
