
Mama blogerka testuje Fajnpark


Zábavní park Fajnpark u Chlumce nad Cidlinou navštívila mama blogerka Katy z blogu Mama live poněkolikáté. V zimě 2017 nám ve své recenzi popisovala, jak si to užili, když jejím dětem byly 4 roky a 1 rok. Děti povyrostly a Katy s nimi Fajnpark navštívila znovu. A pro vás přidala nové postřehy, tak vám přinášíme její vyprávění aktualizované. Tentokrát s dětmi natočili v parku i video, nenechte si ho ujít!
Vyrazte si do Fajnparku se Slevomatem
A jak se tady mama blogerce s dětmi líbilo?
Zábavní venkovní parky vznikají po celé republice a my jsme si je hodně oblíbili. Jsme s dětmi venku, všichni se vyblbneme a často se i něco nového naučíme. Parky nejsou jen o lanových centrech, ale nabízí nejrůznější možnosti vyžití, divadla, bosostezky, domácí zoo a další.
Máme srovnání a můžu říct, že loňská návštěva Fajnparku patřila mezi ty nejpovedenější. Tehdy byly dceři 4 roky a synovi čerstvě rok. Letošní návštěva naše původní dojmy jen potvrdila, je to opravdu skvělý park. Není to atrakce vedle atrakce, ale projdete se i krásnou přírodou, a co si budeme povídat, Hmyzákov a Dinoprales jsou prostě bomba! Obří modely hmyzu i dinosaurů jsou opravdu velmi reálné.
Fajnpark je zkrátka fajn
Má to smysl o víkendu? Nebude tam hlava na hlavě? Poprvé jsme vyrazili jsme s kamarády v neděli na konci léta a bylo to moc fajn – jak taky ve Fajnparku jinak. Okolí Chlumce nad Cidlinou je místo, kde jsem jako malá trávila každé léto a jezdíme sem dodnes. Je tu i krásný zámek Karlova koruna s ještě hezčím parkem – tam doporučuji zajet a projít se.
O víkendech je v parku určitě mnohem víc lidí, ale nebylo to nijak obtěžující. Letos jsme jeli v týdnu v polovině června, park byl poloprázdný a spolu s námi tu byly jen nějaké školní výlety – puberťáky bavily krapet jiné atrakce než naše děti, takže jsme si do zelí nelezli. 😀
Fajnpark je na kraji města a rozkládá se na obrovské ploše. Takže jsem měla pocit, že je to pět parků dohromady. Nebudu napínat – byli jsme všichni nadšení. Dostanete se sem autem, Chlumec leží asi hodinu od Prahy po dálnici směrem na Hradec Králové (dálnice D11, exit 62). Ale jezdí sem i vlak a od nádraží vede cesta až k parku.
Co tam najdete?
Hopsálkov, bungee jumping, polštář – spousta trampolín, skákacích hradů. Super! Dinoprales – je tam dinosaurů o trochu míň než v Praze na Harfě v Dinoparku, ale zato je najdete v lese a působí reálněji, obzvlášť když zařvou. 😀 A Hmyzákov je další respekt budící areál – pavouci mi nedělají dobře v životní velikosti a místní osminožec měří jak vilka, klíště by se mohlo směle měřit s autem. 😀
Výlet do druhohor nás hodně bavil, s kočárkem to byl malinko cross country projekt, ale dalo se. Celkově mohu zodpovědně říct, že se dá park projekt i s miminkem v kočárku, je tu stín v lesíku, kde si mimčo může v klidu pospat.
Kočárek jsem s sebou měla i letos, ne až tak kvůli Honzíkovi, ale abych nemusela tašky a oblečení tahat v ruce. A potvrzuji, park je pro kočárky sjízdný. Jediné místo, kam se s ním nedá, je Bosov – tedy bosostezkový okruh, kde není vždy zpevněný terén a dostatečně široká cesta. Nechala jsem kočárek u vchodu, kde se nechávají boty, a stezku jsme šli bez kočáru.
Domácí zoo (Zvířátkov) – krmení koz, kdy si koza prostě stoupne na vás a čeká, co jí nabídnete, byl zážitek. Nemáme už na chalupě ani slípku a jsem za všechny kontaktní zoo moc ráda, Barunka má ke zvířátkům pěkný vztah, mazlí je, ale má z nich respekt.
Za desetikorunu si můžete v automatu koupit pro kozy krmení a dávejte bacha, některé mají dost hbité jazýčky a než jsem se s Baru dostala do ohrady, měly jsme ruce prázdné. Kozy nečekají na „dobrou chuť“. 😀
Vodní a vzduchová děla
Pálit ostrejma, tedy vodou, nebo molitanovými míčky? Tatínci byli nadšení a strhli i holčičky. Co vám budu povídat, pusťte soutěživé tatínky k míčkovému dělu a jsou schopní pálit do hlavy i na pětiletou holku 😀 A když došlo na vodní dělo, dekovala jsem se pod záminkou uspání Honzíka, protože pánové prostě jeli bitvu na život a na smrt.
Letos se mi potvrdilo, že má Barunka citlivá ouška, takže jí zvuk při střílení míčků nedělal dobře. Počkala opodál na lavičce, až si Honzík párkrát vystřelí.
Ufo Cars, Mini-Cars i Miniměsto
Další super atrakce, není to jen tak nějaký autodrom, ale má to grády. Autíčka u nás patří k oblíbené pouťové taškařici a tady to mělo mimozemský přesah!
A letos jsem s dětmi zkusila Safari Cars – jedete v typických safari autech, cesta je samý výmol, míjíte zvířata jako hrochy, žirafy a další safari exempláře. Děti vejskaly nadšením a já doufala, že do cíle přivezu nás všechny včetně kompletního chrupu. 😀
Miniměsto – spousta domečků a hradů, kde děti nadšeně úřadovaly. Hezký nápad. Já nevím, čím to je, ale děti milují zahradní domečky, domácí teepee a jiné schovky… vlastně vím, čím to je. Ten pocit, že mají svoje soukromí a svoje doma. Hrát si na rodinu je u nás už roky nej hra.
A i letos jsme tu strávili desítky minut. Dětem se evidentně možnost prásknout mi dveřmi před nosem neomrzela. 😀 Prý můžu zajít na návštěvu, ale jedině s taškou jídla, a spát budu už u sebe doma… Někdy si říkám, že je nechám na zkoušku přespat v Hmyzákově u pana Pavouka. 😀
Bosou nohou
Při první návštěvě jsme chtěli stihnout nedělní divadélko v areálu, tak jsme Bosov vynechali. Letos jsme si jej prošli a byl to jeden z nejsilnějších zážitků. Barunka se neohroženě zula a hopsala si trávou, pískem i po kamínkách. Honzík se zul, ale on je malinko dámička, tak udělal tři kroky a žádal botky zpět. Holt jeden má citlivé uši, druhý zase nohy. 😀
A pro mě byl Bosov balzám! V tomto je Fajnpark opravdu jedinečný. Šli jsme po louce, nikde nikdo, děti absolutně šťastné a já se kochala. Kdybych byla víc duchovně založená, složím tam snad báseň. 😀 Moc oceňuji, že celá plocha parku není založená na zábavě, ale že je tu i spousta přírody a výhledů.
Kde si posedět a odpočinout
Strávili jsme tu víc než čtyři hodiny, nikde jsme nečekali – na prostoru se nešetřilo, je evidentní, že nebyl záměr každý metr čtvereční obsadit atrakcí, a to je velmi sympatické.
Takže se procházíte přírodou, můžete si sednout na lavičku, občerstvit se (jsou tu menší stánky s klasickými fast food dobrotami jako párek v rohlíku a větší stánky, kde mají i větší teplá jídla).
Při první návštěvě jsme na pozdní oběd jeli do naší oblíbené restaurace Pod Zámkem – v parku u zámku Karlova Koruna – je tu i dětské hřiště a výborně vaří. Ani letos jsme v parku neobědvali, vzala jsem dětem svačinky a vodu z domova, takže svačily při procházení parkem. Na závěr si dali oba malinovku.
Na začátku i na konci si děti zahopsaly u vstupu na skákacím hradu a Baru opět navlékla popruhy a dala si trampolínovou jízdu. 😀 Jediné, co děti nelibě nesly, byl mluvící strom… Najdete ho v lese před Akátovým hřištěm a letos s námi nehovořil, tak mu oba svorně spílali. 😀 Ale na lanovém centru na své rozhořčení zapomněli a projíždějícímu parkovému vláčku už mávali celkem zvesela.
Jak se vám článek líbil?